Jsem Polina Ševčíková a jsem tvůrkyní projektu Svět podnikatelek (projekt byl oficiálně spuštěn 1. dubna 2021, rozhovor se odehrál den před zahájením – pozn. redakce). Svět podnikatelek ale není jen o mě, o Polině, ale v tuto chvíli již o více než třiceti ženách. Všechny ty ženy jsou úžasné talentované podnikatelky, tvůrkyně, mentorky, koučky, odbornice na Feng Shui, grafičky, webařky, copywriterky a tak dále. Vyjmenovat je všechny ani nejde.
A protože já budu každou z nich zpovídat odteď dvakrát týdně, tak jsme si řekly, že dneska holky vyzpovídají mě. Dnes to tedy bude netradiční článek, spíše rozhovor. A vy se od nás všech můžete začít učit, anebo se také stát jednou z tvůrkyň, pakliže o to budete mít zájem. Stačí se podívat na stránky Světa podnikatelek. Tréninky už tam na vás čekají.
Tak jdeme na to. Jako první se mě chtěla zeptat Petra Dvořáková, milovnice zdravého pohybu, která boří mýty o tom, že změna životního stylu je dřina.
✥ Petra Dvořáková:
Poli, já o tobě vím, že jsi nebo bylas velkou část svého života analytička, pracovala jsi s čísly a pro mě je to naprosto čistý pragmatismus, kdy hlava jede v limitech “co si nespočítá, to neexistuje”. A já jsem se chtěla zeptat na to, jestli si pamatuješ ten okamžik, ten moment, kdy sis uvědomila, že ty limity vlastně existovat nemusí?
Polina:
To je krásná otázka, Péťo, děkuji. A máš pravdu, byla jsem vždycky analytik. Od malička jsem měla ráda matiku a čísla. Ale už před pár lety jsem si všimla, že jsem v tomhle rebel. Vždycky jsem se vzpírala zobecněným tvrzením, např. tomu, že průměrně se prodává pět procent z kampaní. Já jsem si natruc řekla, mně se to nelíbí, tak pojďme si dokázat opak. Takže jsem si řekla, že budu ignorovat čísla a raději se budu soustředit na výsledky.
Ale největší aha moment byl pro mě během spolupráce s Lenkou Lutonskou, jejíž trénink ve Světě podnikatelek taky najdete 😍. Ta mi ukázala příklad, kdy podnikatelky měly komunitu jenom o sto ženách a prodaly třeba dvacet míst na půlroční program.
Tak mi došlo, že to je to, co jsem cítila celou dobu. A to, že čísla jsou krásná orientační věc, ale nesmí to být to jediné, co budeme sledovat. Lepší je sledovat naši energii a fakt si to užít. A taky jsem si všimla, že se to na výsledcích následně projevilo.
Petra Dvořáková:
Moc děkuju. Já věřím právě, že velká část podnikatelek je buď ještě ve fázi čistého pragmatismu a velmi se chytá právě čísel. Anebo zrovna balancuje na pomezí, kdy si říká: „Ty brďo, ale ono to možná nemusí být tak strašně striktní a tak strašně svázané.“ A vlastně jen potřebují udělat ten první krok k tomu, aby důvěřovaly samy sobě.
Polina:
Ano. A já si myslím, že nejlepší je vzepřít se, stát se opravdu tou rebelkou a říct si: „A na truc a prostě já dokážu opak.“ A opravdu si to užít, protože energie proudící se z toho, že do toho jdeme naplno a kašleme na pravidla, je prostě to nejlepší, co jde.
✥ Ven Avenir:
Poli, Péťa se tě ptala spíš na tvou minulost před Světem podnikatelek. Ale protože já u tebe Svět podnikatelek vnímám jako velký krok zase někam dál, možná i splněný sen, tak mě by zajímalo o čem sníš teď? Co si přeješ teď? Kam směřuješ? Kde se vidíš za nějakých pár let?
Polina:
Vendy, krásná, jak jsi to nazvala, HR otázka 😉. Z tohohle titulu mám pocit, že jsem nezaměstnatelný člověk, protože bych jim řekla, že pět let je strašně dlouhá doba. Ale máš pravdu, Svět podnikatelek je pro mě splněný sen. V hlavě jsem ho nosila dlouho a dlouho jsem ho nedokázala zformovat do reality, až teď.
Ani ne před rokem jsem měla vizi, že za pět let propojuji ženy, že už nedělám reklamy, že mojí hlavní náplní je to, co miluju. To znamená strategie monitoring. A že žiju někde na pláži a pořádám retreaty pro podnikatelky, které za mnou jezdí. V tu chvíli jsem se toho strašně vyděsila a uklidňovala jsem se tím, že je to až za pět let.
No, čtyři měsíce poté už jsem přestala dělat reklamy, už pouze mentoruji a ta pláž bude asi brzo taky. V tom mě vlastně omezila jenom korona. Takže pět let je pro mě úplně šíleně daleko, ale doufám, že budu pořád dělat to, co miluju, ať už to bude v tu chvíli cokoli. A hlavně, že budu růst a mít pořád kolem sebe tak úžasné ženy. Posledních osm let mám pořád kolem sebe úžasné podnikatelky, úžasné mámy a kamarádky. Takže, to je můj hlavní cíl, mít kolem sebe pořád ženy jako vy.
Ven Avenir:
To je krásný cíl. Doufám že budu taky pořád kolem tebe, protože s tebou to opravdu je jízda, rozhodně ne nuda. A člověk se s tebou opravdu posouvá. Takže děkujeme za tvojí energii.
✥ Lenka Stehnová:
Já na tebe mám osobní otázku. Chtěla bych, abys nás uklidnila, nás všechny matky. Když si teď poslední dobou byla asi docela vytížená, co se týče projektu, tvorby, práce a tak dále. Řekni nám, jak to zvládáte doma a uklidní nás, že nemáš ty hodné andílky, které tě nechají pracovat celé dny, ale že se s tím trochu třeba taky občas perete? Řekni nám tu realitu.
Polina:
No, řeknu to takto, kancelář je jediné místo, kde můžu pracovat a jsem strašně vděčná za babičky, které hlídají. Takže samozřejmě před lockdownem to bylo tak, že jsem pracovala tři dny v týdnu, když děti byly pryč. Teďka pracuju čtyři odpoledne, protože jsme měli hodně hodně práce. Takže, tenhle měsíc poprvé a asi naposled v životě mám čtyři odpoledne “klidu”, ale jinak to nejde.
Prostě jsem s dětmi. Jeden se učí, druhý si stěžuje, že chce tablet, klasika. Teďka máme konečně zahradu a trampolínu, takže si s nimi celé dopoledne hraju na vlka a honím je po po zahradě, po trampolíně. Jsem ráda, že občas kouknu na mobil a třeba vytvořím příspěvek, když mě něco napadne, nebo odpovím klientkám. Ale jinak všechno “hromadím” na chvilky, kdy mám klid a jsem v kanceláři. Takže “hodně” dětí nemám, jsou to divoši.
Lenka Stehnová:
No, tak to jsem “ráda”, že to máš jako my všechny, protože kolikrát se to naše úžasné podnikání zdá takové idylické a samozřejmě my ho milujeme, ale občas, nastolit work-life balance je neuvěřitelně těžké.
Polina:
Děkuju děkuju. Mně se líbila něčí věta: “Work-life balance je právě o tom, že to neustále vyvažujeme, nikdy to nebude dokonalé všude.” Takže někdy je víc dětí, někdy je více práce. Ale hlavní je se “nemučit” ani za jednu tu stránku, což mně docela pomáhá.
✥ Jana Jánová:
Mě teďka ta otázka inspirovala k jiné otázce, než jsem původně měla na mysli, tak já se možná zeptám dvakrát. Kvůli malému dítěti mám čas na práci až většinou večer a přijde mi, že mi docela unikají nápady. Pokud si aktuální nápad hnedka nezapíšu, tak mi uteče. A když to mám odsouvat až na večer, je to pro mě hrozně obtížné. Jak máš zmáklé toto?
Polina:
Mám v mobilu aplikaci Keep. A tam si rychle napíšu i třeba jen pár slov, nebo jen témata. Takže, už mám v Keepu asi 50 témat, do kterých jsem ještě ani nesáhla, protože pak vždycky přijde nějaký nový, který odchytnu a hnedka ho zpracuju. Ale mám to tam, mám to tam schované.
Dřív jsem si říkala, že to budu radši psát do sešitu, protože jinak všechno ostatní mám v sešitech. Ale pak jsem zjistila, že když běhám kolem dětí, tak je ten mobil v kapse snazší než sešit, který normálně využívám při své práci. Takže Google Keep, tam to napíšu vypustím z hlavy a nebojím se, že mi nápad někam ulítne.
✥ Barbora Obstová:
Jak se mluvilo o dětech, tak mě napadlo, že ty, Poli, vlastně podnikáš víceméně společně s manželem, s Michalem, dohromady. Tak mě by zajímal ten začátek, jestli jste si říkali od začátku, že spolu budete podnikat, nebo začal jeden a druhý se připojil? Docela by mě zajímalo, jak jste měli toto vyřešené? Protože říká se, že společné podnikání v rodině nebo mezi partnery úplně nedělá dobrotu. Tak by mě zajímalo jak to máte vy dva mezi sebou?
Polina:
No my jsme spolu od sedmnácti. A když jsme ještě studovali, tak jsme si říkali, že jsme strašně spokojení. My jsme totiž nepotřebovali nic, jenom sebe, počítač, přátelé a učit se na zkoušky. Ale v tu chvíli jsme nemysleli absolutně na podnikání. Říkali jsem si, že bude nějaká kariéra, budeme pracovat a tak.
No a po životě ve Francii jsme se vrátili do Čech, začali pracovat a vydrželi to oficiálně půl roku. Oba jsme to nenáviděli. Najednou z života, kdy jsme spolu čtyřiadvacet hodin denně, jsme se viděli hodinu večer, když jsme byli oba úplně vyřízení. Měli jsme pro sebe jenom víkendy, což nám připadalo strašně málo.
Naštěstí jsem otěhotněla, takže aspoň já jsem měla víc času. Michal začal podnikat. Největší zlom nastal, když jsem otěhotněla podruhé. V té době Míša hodně pracoval a nebyl moc doma. Na mně viselo vlastně živení rodiny, budování školky, kterou jsem otevírala, do toho mi začalo být špatně z těhotenství. To bylo “zábavné” období. Vyvrcholilo to ve chvíli, kdy si naše starší dítě v mé nové školce, pár dní potom co jsme otevřeli, na hřišti zlomilo ruku.
Doteď z toho mám noční můry. Já těhotná jsem musela nést naše plačící dítě se zlomenou rukou do auta, do nemocnice a na rentgen, kam jsem s ní nesměla a Michael byl někde v Praze. A to byl poslední den, kdy šel Michal do práce. Druhý den už s námi zůstal doma a staral se o nás.
Od té chvíle jsem ho vlastně začala i učit svoji práci. Vlastně jsme se vrátili do svých studentských let, jenom tam jsou navíc ty děti. Takže v kanceláři třeba spolu odpočíváme a hrozně si to užíváme.
✥ Alessandra Lanzafame:
Já rozbiju trošku tady tu debatu o mateřství a rodině. Mě zajímá, co je tvůj unicorn faktor? Co je to, co je ta tvoje zóna génia? Co ty děláš svým unikátním způsobem?
Polina:
No, to je něco, na co jsi mi pomohla vlastně přijít ty, Aless. Když jsi mi před rokem dělala mapu duše. To bylo takové potvrzení mých schopností. Tehdy jsem si řekla: “Ano, to je něco, co mi jde a tomu se chci věnovat.” A to je mentoring.
Protože, já když si povídám s klientkou, tak mi začíná najednou blikat takové světýlko, které mi říká: “Aha, tady je mezírka, kterou musíme vyřešit. Tady je něco, co nebude fungovat.” To je to, co já vidím a hned klientky otázkami navádím tak, aby to dokázaly vyřešit. Takže, můj unicorn faktor je to moje světýlko, nebo alarm chcete-li. Aspoň to si myslím já.
Jiní mi třeba řeknou něco jiného. Občas mám pocit, že potřebujeme ty ostatní, aby nám řekli, co na nás je to, co si je získalo, nebo co jim pomáhá. Ale co vidím já, to jsou ty světýlka. A to, že můžu klientkám pomoct k tomu, aby jejich podnikání opravdu fungovalo krásně, a aby je to bavilo.
Alessandra Lanzafame:
Já bych to popsala tak, že asi dokážeš vše dát do jednoho celku tak, aby všechna ta ozubená kolečka zapadla do sebe a podnikání frčelo. To je to, co vidíš.
Polina:
Přesně, já si to napíšu potom. Děkuju.
✥ Bára Vlášková:
Já mám navazující otázku. Totiž, jak se začalo mluvit o těch ostatních lidech kolem tebe, tak já bych se chtěla zeptat na lidi kolem Světa podnikatelek. Protože si myslím, že by to bez nich nešlo, že k vytvoření takového projektu je potřeba daleko víc lidí. A mě by zajímalo, kolik lidí je vůbec v celém projektu zainteresováno?
Polina:
Samotný tým je fakt malinký. To jsi vlastně ty Baru, Bára Obstová, Martina špačková, Michal, Ven Avenir a Anička Pírová. Každá z vás jste vlastně tou součástkou, bez které by samotná realizace mojí myšlenky nebyla možná.
Před rokem to byla třeba Lenka Stehnová, se kterou jsme poprvé uvažovaly o tom, jak Svět překlopit do reality. Tehdy vypadal ještě úplně jinak. A i tak to byl projekt, u kterého jsme si říkaly, že ve dvou to absolutně nedokážeme, že je to strašně obrovské a komplikované. A až letos se podařilo udělat to úplně jinak a jednodušší.
Teď v lednu to byla zase Jana Svobodová, která v rámci vidanté marketingu mi ukázala jiný pohled na věc. Ukázala mi, že je to reálné. A potom Evička Jakešová, která se mnou taky dělala brainstorming, a na kterou se taky můžete těšit.
Já jsem spíš vždycky sdílela nápad a každý na to udal svůj pohled. A to mi strašně pomáhá. Takže určitě se ani vy nebojte sdílet své nápady. Já mám pocit, že tady v Čechách se člověk bojí konkurence a tak nesdílí svoje nápady. A to mě vždycky strašně mrzelo. Já když svoje nápady nesdílím, tak mi nepřichází inspirace na to, jak je ještě zlepšit, jak je ještě jako zkrášlit. A proto i vznikl Svět podnikatelek. Abychom se podpořili co nejvíc ve sdílení a to nám pomohlo k většímu růstu.
Bára Vlášková:
Ano, proto se na to vlastně ptám, protože mi přijde, že spousta lidí se bojí se svým nápadem vylézt, aby mu ho náhodou někdo neokopíroval. Přitom je v tom tolik dalších věcí, které dávají dohromady celý ten projekt, že to musí být hrozně těžké okopírovat.
Polina:
Přesně tak. Děkuju za otázku. A přesně, vždycky to bude mít jinou energii, když to bude dělat někdo jiný.
✥ Sandra Čermáková:
Tak, já mám zase takovou otázku trošku víc na tebe. Teď jsme pochopily, že toho máš opravdu hodně. Tak by mě zajímalo, protože s tím třeba bojuju já, jak dokážeš vypnout hlavu? Co ti v tom pomáhá? Jak se dokážeš zrelaxovat? A jestli vůbec dokážeš ty myšlenky, které ti všude proudí nějak utlumit a vypnout, aby si mozek odpočinul?
Polina:
Většinou jo. Když nejsem v takovém tom “tvořícím rauši”, tak to jde. Třeba v případě Světa podnikatelek jsem v tom pěkně lítala v lednu, kdy jsem vymýšlela procesy a jak to bude vlastně fungovat. Tak to samozřejmě jelo pořád, i v noci a tak. V tomhle mi většinu času pomáhá právě Keep, protože si tam napíšu nápady, když nějaký přiletí. Ale jinak si naopak vlastně strašně užívám. Poslední rok jedu v módu či míň dělám, tím víc se toho děje. Čím míň dělám, tím víc vydělávám.
Takže je hrozně vtipné, že se zdá, že toho dělám hrozně moc, ale vlastně opak je pravdou. Nikdy jsem toho nedělala míň, než v posledním tři čtvrtě roce. Opravdu. Mám třeba maximálně jednu konzultaci denně. Nepracuji o víkendech, nepracuji večery, pracuji fakt jenom v kanceláři tu chvíli, kdy můžu. Přes den maximálně jenom občas kouknu na sociální sítě, odpovím a tak. Ale to je něco, co mě baví. Takže, tam spíš vidím problém, že si občas musím říct: „A už jsi tam moc, už jdi dělat něco jiného.“
Když cítím, že už toho je na mě moc, tak vypnu telefon, nekoukám na nic a věnuju se dětem a Michalovi. Hodně mi pomáhá tanec, hraní s dětmi a voda, respektive plavání. To mi teďka strašně chybí. Od září chodím na koně, což je úžasné. Celé dopoledne jsem jenom s koňmi, starám se o ně, jdu se s nimi projít a prostě myslím jenom na to zvíře. To mě dokonale územní. Pak třeba vedu mentoringy a cítím na sobě, že to dělám mnohem líp, než kdybych nevypla.
✥ Lucie Machutová:
Krásný. Já mám na tebe, Poli, takovou otázku. Od první myšlenky na Svět podnikatelek do tohoto momentu, kdy se to celé spouští, jak ses změnila? Co se v tobě muselo změnit, aby ses nebála s tím opravdu vyjít v takovéto velké šíři, s tolika lidmi a v takovémhle objemu. Je to něco výraznějšího, nějaký postup uvnitř tebe?
Polina:
Asi, že jsem si dovolila být sama sebou. Dřív jsem přemýšlela o podnikání v intencích jako: „Co mám dělat takového, abych uživila rodinu, aby to bylo něco logického a správného?” Ale ve chvíli, kdy mi právě Aless vytvořila mapu duše a mně se tam potvrdily věci jako je právě mentoring a že to je to, co mám dělat, tak jsem si konečně dovolila myslet na to, že budu dělat jenom to.
Že si to budu prostě užívat a že nebudu řešit, že nemám tabulky, čísla a nebudu mít nějaké uchopitelné věci. Dovolila jsem si nebýt dokonalá a nebát se vám říct, že občas je to s dětmi, nebo i se mnou samotnou na zabití.
✥ Jana Jánová:
Jaká vlastně byla tvoje největší koučovací výzva, nebo překážka, na cestě ke Světu podnikatelek, kterou si překonala? A jak to vlastně děláš, jak překonáváš výzvy? Jaký je tvůj modus operandi?
Polina:
Ok, na to si budu muset vzpomenout. Já to mám vždycky tak zautomatizované, že pak už o tom ani nevím. No, největší výzva byl asi dlouho schovaný supersabotér v mé hlavě. Protože jsem si před pár lety prožila vyhoření, tak od té chvíle jsem měla vytvořenou jakousi ochranu. Ochranu ve formě strachu, abych toho náhodou nedělala moc.
A samozřejmě v souvislosti se Světem podnikatelek mi hned naběhlo, že když je to tak velký projekt, bude s ním spojené velké množství práce. Pro mě byl zkrátka ten největší děs v tom, že to bude hrozně obrovské, hrozně moc času, hrozně moc hodin práce, a že to není to, co já chci dělat. Říkala jsem si, že já chci dělat něco ve společenství žen a spíš se tím posilovat navzájem, než abych si na sebe naložila nějakou tíhu. A to mě drželo malou.
První věc bylo objevit tohoto ošklivého sabotérka. Schovával se šikovně. Protože, přece nepřepracovat se, nevyhořet je dobrá ochrana, no ne? Takže první bylo objevit ho, a potom jsem použila techniku, kterou mě naučil Lenka Lutonská. To znamená neodcházet od toho strachu, ale popovídat si s ním. Zjistila jsem, o co mu jde, že mě opravdu jenom chrání.
Nechala jsem ho vypovídat, potom jsem ho přijala, poděkovala za to, že se o mě stará. A pak mu řekla, že ho teď nepotřebuju, a že to vymyslím tak, aby to bylo krásné, ale abych se nepřepracovala. Že se o mě nemusí bát, ale prostě Svět podnikatelek má jít na svět, tak ať trošku sklapne :-).
Jana Jánová:
To je, já myslím, hodně inspirativní pro všechny ostatní. Zůstat se svým strachem a popovídat si s ním, je opravdu dobrá metoda, dobrá technika. Děkuju moc.
Polina:
To jsem ráda. Není to lehká technika. Občas se nám nechce, protože to není moc příjemné. Ale, zažila jsem jednou kouzlo. Většinou, když jsem měla kampaň, tak jsem se budila ve tři ve čtyři ráno děsem. Probouzel se ve mě vnitřní strach. A pak jsem si jednou v tom polospánku s tím strachem popovídala. A druhý den jsem spala jako mimino. Takže, to bylo jako jakési cvaknutí, strach najednou zmizel a byla jsem úplně v klidu. Dál jsem si užívala svoji práci. Určitě doporučuji všem vyzkoušet.
✥ Anna Novotná:
Tak já navážu. Jana dala takovou koučovací otázku a já mám taky jednu takovou koučovací, ale na vizi. Když jsme u Světa podnikatelek a překonávání překážek. Slyšeli jsme o zrodu a o tom, jak jsi to vymyslela, abys mohla tvořit to hlavní a všechno krásně běželo. No, tak mě zajímá, co je tvoje největší vize, kolik podnikatelek bude ve Světě podnikatelek a budou se podporovat a budou tvořit to společenství? Ta nejodvážnější.
Polina:
Nejodvážnější? Nejodvážnější je, aby projekt spojil opravdu všechny podnikatelky Čech a Slovenska. Ale potom, aby vyrostl až do globálních rozměrů. Aby to byla opravdu obrovská komunita, kde se nebojíme ukázat svoje talenty, předávat je ostatním, protože ony zase naučí něco nás. Komunita, kde se podporujeme v krásných i v těžkých chvílích.
A to je pro mě ta vize, protože čím silnější budeme my, tím více můžeme i ovlivnit naši společnost. To, jak vyrůstají naše děti. To, jak pracujeme, jak se nestydíme i podnikat během mateřství, že to není nic špatného, žádné flákání ani koníček. Prostě opravdu podpořit to, že jsme ženy, jsme silné, jsme úžasné.
A mě tak strašně baví všechny vychvalovat. Pro mě je tohle úplně to nejlepší, ta nejlepší možná práce. Proto se tak těším, až vás všechny budu mít v interview. Takže, hlavní vize je rozzářit ženy světa.
Anna Novotná
Krásné, to se taky těšíme. Děkuju moc.
✥ Bára Vlášková:
Tak já mám další otázku. Co ve Světě podnikatelek vlastně uvidíme a najdeme? Aby se o tom lidé, co nás poslouchají dozvěděli.
Polina:
Zítra ráno se můžete těšit na nádherný web od tebe, Baru, s úžasnou grafikou od Ven Avenir, s texty od Aničky Pírové, které jsme spolu ladily. Svět podnikatelek bude mít jednu členskou sekci, která bude neustále růst tak, jak bude přibývat tvůrkyň v něm. Všechny členky Světa podnikatelek budou mít samozřejmě do členské sekce přístup. Ale pro mě představa, že byste tam měly stovky tréninků a měly jste pocit, že teď musíte všechno prostudovat, je hrozně nepříjemná. Nechtěla jsem to tvořit takto, protože přehlcení pro nás ženy je myslím i nebezpečnější než pro muže.
Proto jsme Svět vytvořili tak, že si můžete koupit členství na rok, potom si ho prodlouží na další rok. Není to nijak finančně náročné. Jde o to dopřát si čas a prostor na to, abyste si mohly projít třeba jeden mini-trénink měsíčně. A to přesně ten, který vás cvrnkne do nosu ten měsíc. A když třeba budete potřebovat řešit, jak vylepšit váš mentoring, koučink, tak si třeba prohlídnete mini-trénink od Jany Jánové, která vytuní vaše konzultace. Když budete řešit design a fotky, tak se podíváte na trénink od Lenky Stehnové. Nebo když se budete chystat na kampaň, tak si vyberete Péťou Dvořákovou, která se postará o výživu během kampaně, abychom nebyly vyčerpané a užily jsme si ji.
Zkrátka, abychom si ze Světa mohly vždycky vzít jenom to, co právě potřebujeme.
Naučit se od jiné ženy to, co potřebujeme a třeba s ní navázat hlubší spolupráci, pokud budeme potřebovat jít více do hloubky. Tréninky budou takový základ. Ale k tomu mi chyběla komunita, protože učit se je občas takový osamělý proces. Takže k tomu budeme mít i Facebook skupinu, kde se budeme všechny potkávat, jak členky, tak tvůrkyně. Hlavním cílem bude, aby mohly členky růst a mohly se z nich stávat tvůrkyně. Takže spolu budeme dlouho a pořád. A budeme se vlastně podporovat růstu navzájem.
Ve skupině se budou odehrávat i otázky a odpovědi na a od tvůrkyň, bude tam se mnou jednou měsíčně mentoring. A na ten se taky hrozně těším, protože mám přehled o trénincích, tak vždycky dokážu každé ženě doporučit, kam třeba se má kouknout a jakým směrem se má vydat. Takže, takhle bude vlastně vypadat celý Svět. A čím víc nás bude, tím bude krásnější a větší a přínosnější pro nás všechny.
✥ Lenka Stehnová:
Poli, ještě jestli se můžu zeptat na doplnění. Když by někdo nechtěl být tvůrkyní, ale chtěl by jenom čerpat ty informace, tak je ve Světě prostor i pro toto? Že si někdo bude platit členství, nemusí přispívat, ale může prostě podívat?
Polina:
Přesně tak, jak je to pro všechny úrovně. Začít může žena, která teprve uvažuje o podnikání a potřebuje třeba ještě zapracovat na mindsetu, nebo najít své talenty. Třeba Anička Novotná tam má trénink na téma, jak začít podnikat minimalisticky. To je něco, co člověk využije na začátku. Ale potom, jak bude růst a začne už třeba i vydělávat, tak začne splňovat podmínky na to, aby se stala tvůrkyní. Pak bude třeba chtít přidat svůj dílek do našeho celkového puzzle.
Lenka Stehnová:
Aktuálně je teda součástí Světa kolik tvůrkyň? Kolik tréninků již je, nebo v nějaké blízké době bude?
Polina:
V tuto chvíli je nahraných čtrnáct tréninků. Nebo možná patnáct tréninků. Zítra, když budeme Svět oficiálně otevírat, tak se můžete těšit na patnáct tréninků. Ale celkem je nás už přes třicet tvůrkyň, takže tréninky se budou donahrávat vlastně od teď už pořád. Minimálně během příštího měsíce až dvou tam přibude dalších patnáct tréninků. Já jsem chtěla, abychom začali krásně, aby ve Světě bylo z čeho vybírat a od čeho odpíchnout.
Lenka Stehnová:
Skvělé. Já musím sama říct, že když jsem viděla jenom ty názvy a popisky, na co se tam můžeme těšit, vypadá to strašně lákavě. Už se nemůžu dočkat.
✥ Míša Růžičková:
Já jsem dneska natáčela několik videí do svého kurzu Feng Šuej i do své skupiny, takže jsem už docela unavená. Ale, chtěla jsem říct, že se mi, Poli, tvůj nápad strašně líbí. A obdivuji i to s jakou rychlostí jsi ho dokázala manifestovat a porodit do reality toho Světa.
Před časem jsme se bavily, že když máš nějaký nápad, tak ti trvá několik měsíců, než se prostě uskuteční. Ale jak se zdá, tak se ten čas stále zkracuje. A teď mi to přijde, že z té tvé dračí síly, kterou v sobě máš, tak stačí už opravdu jenom takový mžik, aby se nápad doopravd realizoval. Já z toho mám velkou radost, protože vidím, že doopravdy žiješ ze své životní síly.
Já jsem jsem ti dělala osobnostní výklad, a je prostě boží vidět, že jak se v lidech doopravdy ty jejich dary, které dostali, skládají. A ty prostě realizuješ to, k čemu máš nadání. Pomáháš ostatním ženám růst a díky své zkušenosti jim pomáháš jít cestou, která je ochrání od slepých uliček. Ukazuješ jim zkratku nahoru. A z toho já mám osobní radost prostě a jsem moc vděčná, že se toho můžu účastnit. Navic, v takové skvělé skupině žen. A protože věřím, že “future is female”, a že vše máme ve svých rukou, že se máme navzájem se podporovat, společně růst a vytvořit novou lepší společnost a nový lepší svět.
Polina:
Taky v to věřím. Krásně jsi to řekla a já bych navrhla to i takhle ukončit. A pokud už nikdo nemá další otázky, tak já bych jen chtěla říct, že za prvé strašně děkuju za krásné otázky. Netušila jsem, na co se mě holky budou ptát a myslím si, že o to hezčí to je, protože aspoň to je opravdu intuitivní okamžitá odpověď, která je vždycky nejpravdivější, nejhezčí a se mnou i občas nejvtipnější. Ale o tom to je. Takže, můžete se těšit, že až budu zpovídat tvůrkyně taky nebudou vědět, na co se jich budu ptát.
Pokud jste v komunitě jakékoli z nás, tak se můžete těšit i na slevu, protože to chceme spustit co nejkrásnějším a co nejsdílnějším způsobem, abychom si opravdu ukázali, že spolu jsme silnější. Společně dokážeme vytvářet obrovské věci, když se rozhodneme, když nás to baví a opravdu děláme to, co milujeme.
A zítra dopoledne se také můžete těšit na náš společný podcast Srdečních záležitostí od Jany Jánové. Ten byl taky úžasný a zase byl úplně jiný než dnešní rozhovor. Natáčely jsme ho opět ve velké skupině, což mám pocit, že nám vždycky vychází krásně. Já bych teď chtěla připít na Svět podnikatelek, abychom si to spolu užily a abychom opravdu všechny rostly spolu a udělaly z tohohle světa ještě něco krásnějšího. Na zdraví. Mějte se krásně, děkuju, že jste tu byly.
Svět podnikatelek najdete již v plném běhu jak na Facebooku, tak především na krásném webu plnícím se tréninky i členkami. Pokud byste se také chtěly stát členkou neváhejte využít slevový kód: SVET10. Sledujte i Žijeme online a skupinu Paní svého podnikání, kde se o Světě hodně dozvíte. Zkrátka, Svět podnikatelek otevřel své brány, jsou dokořán, tak neváhejte. SPOLU JSME SILNĚJŠÍ!
Tvůrkyně z článku:
Petra Dvořáková, Ven Avenir, Lenka Stehnová, Jana Jánová, Alessandra Lanzafame, Barbora Obstová, Bára Vlášková, Sandra Čermáková, Lucie Machutová, Anna Novotná, Michaela Růžičková
Žádné komentáře